Rok 2020 patřil mezi tři nejteplejší zaznamenané a situace se podle odborníků příliš nezlepší ani letos. Ale co s tím, že? Zeptali jsme se těch, kteří aktivně řeší klimakrizi:


Ondráš Přibyla: Zakladatel projektu Fakta o klimatu. Složitá vědecká data jednoduše vysvětlují veřejnosti.
Eva Hemmerová: Komunikační manažerka České veganské společnosti. Jejich cílem je do roku 2040 snížit živočišnou spotřebu o 50 %.
Markéta Pavlíková: Provozní ředitelka Hub Innovation. Předtím jako programová ředitelka vedla akceleraci Future of Food.
Barbora Valešová: Koordinátorka Klimatické koalice. Ta funguje jako platforma neziskovek, které se zabývají ochranou klimatu.
Veronika Ambrozyová: Koordinátorka vzdělávání v organizaci Člověk v tísni. Má na starosti online kurz Klimatická změna.


Jak může každý z nás přispět k lepšímu stavu klimatu v Česku?

Ondráš Přibyla: Klima, stejně jako koronavirus nebo problematika fake news a sociálních sítí nejsou témata, kde by měl jednotlivec významnou moc – pokud není vlastník elektrárny nebo sociální sítě :-).

Pojďme tedy jednat méně jako oddělení jednotlivci a více si uvědomovat, že jsme součástí společnosti. Pokud jste součástí organizací či firem, můžete zkusit ovlivnit jejich činnost, třeba skrze materiálové a energetické toky. 

Eva Hemmerová: Z našeho pohledu jde jednoznačně o omezení konzumace masa a dalších živočišných produktů, což je relativně jednoduchý krok. Vegansky se stravující jedinec má asi o 60 % menší uhlíkovou stopu než ten konzumující maso. Čtenáři by mohli zkusit nahradit jedno jídlo denně rostlinným, vyzkoušet rostlinná pondělí nebo se připojit k měsíční veganské výzvě.

Markéta Pavlíková: Bylo by skvělé udržet trend bezohňostrojového Silvestra, chodit pěšky a neplýtvat potravinami a vodou.

Barbora Valešová: V osobní rovině má největší smysl např. přechod k dodavateli elektřiny z obnovitelných zdrojů, využívání hromadné dopravy místo osobního automobilu, omezení létání a snížení konzumu. Z celkové uhlíkové stopy ale zaujímá největší díl uhelná energetika, proto je dobré nezůstat jen u sebe, ale hledat řešení třeba pro svou obec, firmu, či organizaci. 

Veronika Ambrozyová: Každý z nás může ke změnám přispívat přes sdílení svého “klimaticky přívětivějšího” chování s ostatními – s rodinou, kamarády, followery… Rozhodně je dobré prohlubovat také svůj vztah k přírodě. A pokud máte děti, pomáhat také jim vytvářet si k přírodě vztah a chápat souvislosti mezi lidskou společností a životním prostředím.

 

Očekáváte v roce 2021 nějakou pozitivní změnu, vývoj v otázkách ochrany klimatu?

Valešová: Napříč Evropou dochází k ústupu od uhlí a v souvislosti s tím je v rozpočtu EU uvolněná velká částka ve fondech, které mohou členské státy využít na zelenou obnovu ekonomiky, modernizaci a spravedlivou transformaci. Pokud se podaří finance dobře využít, může to být velký krok k pozitivní změně. 

Hemmerová: Věříme, že rok 2021 bude pokračováním rostoucího trendu a zájmu o rostlinné potraviny, ať už z důvodu zdravotního (prevence civilizačních onemocnění), etického (práva zvířat), nebo právě z cílící motivace environmentální, která je patrná především u mladší generace.

Přibyla: Jsem zvědavý, co přinese Bidenova administrativa v USA a jak se začne projevovat to, že se Čína zavázala k uhlíkové neutralitě (signály jsou už teď dost zajímavé). V listopadu bude konference COP26 v Glasgow, která může přinést taky podstatné výsledky. A myslím, že vývoj a poučení přijde i při ohlížením se za reakcí na pandemii, protože je možné studovat, jak jednotlivé státy a celá společnost reaguje na krizové situace.

 

Co bude v roce 2021 naopak největší výzva v boji proti klimatické změně?

Ambrozyová: Jako největší výzvu vnímám právě navrácení pozornosti k řešení klimatické krize, které je stále urgentnější, a odhodlání se ke konkrétním politickým, ekonomickým i společenským rozhodnutím, které povedou k dostatečně rychlému snižování emisí skleníkových plynů po celém světě.

Valešová: Největší výzva bude pohlídat, aby se finance z EU určené na přechod k zelenému a udržitelnému hospodaření dostaly skutečně na smysluplné projekty, na které jsou určeny. Pro další roky je také stěžejní, aby politické subjekty ve vládě zařadily současnou klimatickou, ale i environmentální krizi mezi své největší priority. Proto budou velmi důležité podzimní volby do poslanecké sněmovny.

Přibyla: Myslím, že největší překážkou bude zpřetrhaná důvěra a obrovská fragmentace společnosti. Vidíme to jak u nás, tak třeba v USA. Přestáváme být schopni věřit vládě nebo důvěřovat matematickým modelům, přestáváme mít schopnost vidět sdílenou realitu – konkrétně například vidět vyčerpání lékařů v nemocnicích. Výzva bude se postupně jako společnost uzdravit a obnovit schopnost jednat jako celek. 

Hemmerová: Pro nás je výzvou zvýšit informovanost o vlivu potravinářského průmyslu na životní prostředí. Když se hovoří o tom, co může každý udělat pro naši planetu, lidé si spíše vybaví plátěné tašky a nutnost neplýtvat vodou. Přitom výměna jednoho hovězího burgeru za sójový ušetří přibližně tolik vody, jako kdybyste se nesprchovali celé 2 měsíce.


Drobných řešení, která přispívají k lepšímu a zdravějšímu prostředí kolem nás, je celá řada. Každý z nás si proto může vybrat takové, které je mu nejblíž. A pokud nevíte, jak na to, inspirujte se třeba v naší kampani 1357.

Kdo za tím stojí?

Mezinárodní partner

Partneři

Mediální partneři

Odborný partner

Institut Cirkulární Ekonomiky

Program zaštiťuje

Hlavní město Praha